Autor: Sára Jandová
NA SVĚT PADLA MLHA
Na svět padla mlha
Nikdo nic nevidí
Na svět padla mlha
Je svět kulatý?
Lidé v mlze tápají
Jak dostat se ven?
Lidé v mlze tápají
Je to snad sen?
Teď svět nikdo nevidí
Nikdo o něm neví
Lidé teď nevědí
Je svět ještě dobrý?
Když je na něm mlha
A nikdo nic neví
Neví co má dělat
Můj bližní je který?
Koho mám milovat
A koho nenávidět?
Je to jedno
Nás všech je svět!
Všichni kdo zde žijí
My je neznáme
Ti všichni jsou dnes jiní
Teď je poznáme?
Na svět padla mlha
A my se ptáme
Je to takhle lepší?
Takhle je to správně?
Když nikdo nic nevidí
Nikoho nezná
Jaký je svět
To dnes snad pozná
Je tady tma
Na krok nevidím
Kde místo mám?
Sem já nepatřím!
Na svět padla mlha
A nechce odejít
Je těžká, tmavá, smutná
Nauč se v ní žít!
POŠETILÁ
Předpokládejme, že jsem pošetilá
Nevyslovitelná touha dokázat něco
Co jinými bylo již zjevně dokázáno
Skácet bariéru, která brání mi ve výhledu na svět
Potom utekla
Schoulená v rohu výtahu
Co vynášel ji stále níž a níž
Ach, ta její mladá pošetilost!
Nikdy by se nevzdala svého snu
Co zavřelo jí oči? - násilím...
Chtěla jen vidět svět
Vykácet celý prales
Aby prošla skrz
A přitom nezranit jediné živé stvoření
A stromy přitom zanechat pro ty
Co půjdou za ní
Ztratit dech
Po chvíli se nadechnout znova
Najít hranici, kterou dosud obcházela
Ale bála se ji překročit
Shlédnout přes okraj srázu
A přitom neztratit stabilitu
A nespadnout po hlavě dolů
Postavila se na špičky
Snažila se co nejvíc natáhnout
Aby viděla přes hlavy ostatních
Co jí stáli v cestě
Dostala se až na okraj
Skousla ret, zavřela oči
A vykročila
Proud vzduchu jí rozcuchal vlasy
A z tváře jí odvál její poslední slzu dětství
MRTVÝ PTÁK
Na silnici leží mrtvý pták
Ty však ještě nevíš
Co to má znamenat
Na silnici leží mrtvý pták
Za chvíli to poznáš
Je čas umírat
Čas truchlit nad tím
Co jsme ztratili
A je toho dost
Čas odhazovat, párat, sešívat
Čas být zticha
A čas promluvit
Jak tráva jsou dny smrtelníka
Tráva, co rozkvétá
A taky uvadá
Jen zima přijde
Už tu není
Však její místo zůstane nám navždy známé