Autor: Tomáš Kubašta

LÁSKA VE HVĚZDÁCH

Kdybych byl upřímný,

kdybych byl svůj,

byl bych, má lásko, byl bych jen tvůj.

Nikdo mi nevěří,

ani já sám sobě.

A přesto srdce mé – lásko,

patří jen tobě.

Tj. parodie dlouhá,

na pocit, na lásku,

láska jen pouhá.

Tolik,

kolik je hvězd na nebi,

tolik mám lásek,

tolik,

kolik má řeč hlásek.

CHYBY

Proč ostrá kritika,

nač kdekdo něco vytýká?!

Leč chyba má ústa,

ze špíny a trapasu.

Ústa,

i když jsou pustá, bratře,

však není třeba komentáře.

MYSL

V mysli mé se utápím,

však vyznat v ní se neumím.

Chce se mi mluvit, smát a ječet,

Chce se mi šeptat, zpívat i brečet!