Autorka: Klára Kimberly Víznerová

JEMNÁ

Odstoupila jsem od svých

snů.

Všechno krásné.

Pro jednu. Jednoho.

Přes přepočet dnů.

Jemná lehkost

bytí.

A jak tluče!

Na dveře osud.

Mám se bát,

mě dožene už brzy?

Ne.

Sny jsou pro cílevědomé.

Pokládám duši na dlaň.

Každému, kdo ji spatří. 

Odložím zátěž, zbraň.

Děkuji.

A děkuji.

Jen bytím tady být.

Pronebeodtebeprosebe.

Děkuji.

Tluče.

Pro všechny.

NEVĚSTA V ČERNÉM

Červená hořkost na rtech.

Jsme tu sami. 

Mám tyhle večery ráda.

Tak poklekni,

zrovna dneska se chci vdávat.

V černém, červeném i bílém. Hlavně štěstí.

Dotýkám se čehosi hrubého.

Vzpomínám.

Bylo bláhově.

Odvaž se se mnou do němoty.

Do nahé němoty.

Nejde to.

Dívám se do zrcátka a usměju se.

Sladce. 

I hořce.

Pokládám barevné (ne)štěstí na kus mramoru.

Na hrob.

Alespoň, že voní.

RAKOVINA ŽIVOTA

Chci tak deset let navíc.

Prosím.

Někdo říkal, že to jde.

Tak čekám.

Nalij mi pohár šampaňského.

Čekám na to.

Slavíme.

Takový ten malinový osud přece.

Maliny jsou skvělý.

Krásný a zkažený jako

opožděná pampeliška, dá-li

se to tak nazvat.

Ale přec krásná.

Rozumím tomu.

Snad.

Pohár objímám.

Hladina odráží můj příběh.

Tvůj příběh.

Náš příběh.

Zkrátka příběh.

Čekám na objetí.

Na můj vítězný pohár.

Chytám tě za ruku.

Nech mě spálit.