Autor: Jan Krejčí

MILOSTNÁ BÁSNIČKA :)

Jsem za každým rohem,

Mezi zdmi najdeš občas i pokoje,

Mezi pokoji stojím já, ale ty nevíš kdo to je.

Našel jsem,

Orbitální sletu spánky uprostřed místnosti mezi stěnou a stěnou,

Vždyť pokoj mám mezi stěnou a stěnou.

... a taky mezi stropem a pěnou.

Kalkulačka se může splést,

Ale já ne,

Jsem plný sil, nabývám těla, záře z nebe.

Každým dalším krokem stávám se dvojnásobkem sebe.

Konečně,

Dnes jsem si sám sobě dvojnásobkem,

Jsem hrdina co má rád stoly a židle.

Blondýnky, brunetky, zrzečky, Židule.

STÁT!

Pojď si chvíli povídat o lásce,

A podobných πčovinách,

Vystrojím ti reklamní kampaň o tom,

Že čím míň lidí je, tím se to ve dvou lépe táhne.

Proč že nevolím?

Stydím se za svůj hlas,

A proto nemluvím o tom,

Kolik let už miluji své ruce.

Čas ubíhá jak koláče mizí ve mě,

A ty semnou běžíš až nakonec hranic,

Nakonec se stejně vrátím zpátky,

Tam kde jsme spolu žili každý pátek.

Po čase ale zjišťuju že se chováme,

Jako by jsme byli ze státu,

Co splývá v bod jako když včela bodne,

Na téma co jsi dělal když jsem tady nebyla vloni.

FALCON FRIDA

Chyť mě a

Drž mě tak pevně jak to dokážeš

Takhle zůstaneme miliony

Světelných let spolu

Ale křížem krážem po astrální rovině slyším tvůj dech

Spěch

Jsem sám, nemám tě, hledám tě

Slyším jen

Zrychlení okolo

A to že nikde nejsi mi nezaručí ani pánbíček

Možná ale

Dilatace času by mohla vědět kde jsi

Se ztratil mezi jablky co nepadají daleko od stromu

Prosím tě a

Smutně koukám

Kde tě najdu

Protože jestli ne

Horem

Idolem

By ze mě lítal vztek všech kurev kolem

A prosím tě rozsviť svět

Tiše a mile ti budu závidět

!^&#@>

Vám prší do nosu právě proto že se nedíváte nahoru

A celej tenhle chodník je jenom a jenom můj

Ještě že začalo chcát

Kurvám se smejou nánosy mrdek a mejkap z obličeje

Takže vypadají konečně jako lidi

Ale pozor, nejsou!