Autor: Robert Brtník

POSLEDNÍ DNY

plavu v moři lží a vzpomínek

do jeho hladin spadl můj Říční kamínek

klesám na dno,a to jsem chodil po hladině

ale teď klesám ke dnu, vyplavat se snažím (marně?)

Dávno to mělo být prosvětleno

ale šeď města halí vše do mléka

mé srdce nebuší, mé tělo nedýchá

tichý pláč jde mi z úst

Pan X co zapoměl růst

Vím že ta šeď nebude navždy

že slunce nebude stát zády

jen tu zas stojím sám

sám nemoci se pohnout

stojíce proti vlaku, nemoci uhnout

hledíce do obřích zářivých očích

než začne padat sníh

musím se uložit k zimnímu spánku

...Vím že tam jsi, někde za šedí

možná i v ní

vím že tam jsi v hluboké smetaně věků

v šelestu padajících listů

někde na půli cesty za mnou

MÁ DUŠE KAPITÁNA

Dnes zataženo, temná mračna                 

po obloze havran letí                             

a v mé duši Kapitána                     

strach oběšený na ráhnoví  

Naděje je stále tady                                

ale i strach mrtvolný                            

bude ze mě vítěz bez starostí                  

trošku lepší, dospělý?                         

Bolest přijde záhy

Tichý vánek bez zpěvu

Štěstí otočí se zády

Jako dárek Kanilu

Přece jen však, slunce svítí

I když je zas pod mrakem

strach seskočí z ráhnoví

A já zas budu kapitánem

Dny , letí jak věky

jak list v proudu řeky

však minuty zdají se nekonečné

Život zdá se mrtvý

však smrt zdá se bližší 

od kolébky do hrobu

Nadějě je zde

a stím už nic nehne

však pochyby zůstávají

nevidím na dno

svírá se hrdlo

kolem mé existence

jsem jak ten list v řece

a ono bude zas dobře

a přece !

I přes všechen smutek

i ten uplave, spolu se strachem

a já (né už v řece ale v moři) budu zase Kapitánem

TO CO JSME MĚLI

To co jsme měli , odvál čas

tam kde jsem byl, nebudu znova zas

To co jsme měli, je dávno mrtvé

jak maso půl roku staré- shnilé

jako humor českých show - vyčpělé

jako slova našich otců, dávno zapomenuté

jako já dávno odepsané...

To co jsme měli, je vryto v kámen

eroze působí, s šutrem je ámen

je obroušen a má po prdeli

náš vztah- Na cáry roztrhaný

Jako plíseň, ve lži skrytá

tak jsi i ty ve mě škodná

jako vir, jenž neodstraním

jsem raněn smrtelně, aspoň se zas neporaním

To co jsme měli, jsem spláchl jak vodku

co hážu do sebe, abych zapoměl na tuhle holku

žádná neslušná slova, žadná svině žádná kurva

hněv co je ve mě, nepopíšou žádná lidská slova

měl jsem dávno zapomenout, boužel tomu tak není

v to že peklo se nadarmo nestalo já ale věřím

přijde nová, žádná svině, žádná nerozhodná

bude krásná, bude trhlá..

Bude????.....