Autor: Jaro Tomek

JDU POZDĚ

Jdu pozdě

mám děravé boty

možná i věk

Batoh a

kapky potu na čele

Tu tíhu

odhodil jsem nesměle

Běh a tlak

Doufat že

neujel mi vlak

Jdu pozdě

odjel i s Tebou

NADMĚRNÝ UŽIVATEL DROG

Hledá svou

ránu prvou

nad kterou

denně bdí

Ještě jednou

jí ocení

Hlava posedlá

zvrácená

životem

ztracená

co bolest dává

První dobrou

znovu nenajde

Za první dobrou

příliš dlouho jde

První dobrou

kuličku duhovou

v mechu a lesním kapradí

dávno ztracenou

Týno

koukám už tak dlouho

že všechno listí

dávno zežloutlo

Dájo

tak dlouho to chci říct

že polívku co jsem jedl

už třikrát odnesli

Moniko

dát ti to chci fakt dlouho

že všechno to žlutý listí 

je už dlouho dole

Kájo

tak dlouho ti to chci ukázat

že se rozpad i ten svět

na kterém jsme spolu žili

Lucie počkej

já už jdu

říct – dát – ukázat

Jdu teď hned