Autor: Lukáš Smrkovský

ARTUŠ LEE NEBESKÝ

Pierot v masce harlekýna
co předstírá, že zná směr,
na němž neulpívá špína
cizích těl a mravních děr

Poutník v hávu monumentu
z vnějšku silný jako lev
slábne moment po momentu
přezoufalý z vlastních slev

Dál bez viditelné vrásky
skomírá z přebytku lásky
Je v něm cosi těžkého

Tak, pokud Vás ještě drží
vírou nad morální strží,
modlete se za něho

ÚSVIT

Červené šminky šedých mraků
oblohy ranní zdobí líc
Odchází měsíc bez rozpaků
Obzorem slunce kráčí vstříc

Šelestem lesů pějí ptáci
předjitřní plachou sonátu
Hvězdny se s šarmem zvolna ztrácí,
pokorně tuší svítá tu

Přírodu budí libé ticho
Otáčí svět své sudo v licho,
jak nový den se počíná

Vesmír je zvláštně utlumený,
jen jeden blázen omámený
touží Ti omdlít do klína

NA PUMPĚ

Bejvalej fízl
tankuje diesel
do vznětovýho čtyřtaktu

Dívka u kasy
kroutí si vlasy
touží po lidskym kontaktu

Přifrčí mladík
vytáhne zapík
a připálí si cigáro

Přemejšlí jak by
nehrajíc ragby
moh sbalit holku na fáro

Za pultem slečna
není netečna
k příjezdu toho fešáka

Utlumí rychle
zvuk TV krychle
úsměvem svým ho naláká

Dívka se culí
mládenec hulí
chlap drží v ruce hadici

Docela běžná
idylka něžná
na palivový stanici

Neklame-li mne
zrak muž si všimne
dívky což krev mu zahustí

Je jí tak zmámen
že ztvrdne v kámen
hadici na zem upustí

Nafta vytéká
dívka se svléká
ze svetru jenom do tílka

Mladík ji zkoukne
pro sebe houkne
a shodí výraz andílka

Pak ten amigo
odcvrnkne cígo
jež letí k naftě bez ruchu

Čímž končí fóry
páč tadle stóry
s benzínkou letí do vzduchu