Autor: Pavel Zádrapa

CO JSME JENOM

Vždyť co jsme jenom?
Vázy, co se tříští,
koruny stromů ve vichřici,
rybky ve vyschlém rybníce,

silná slova slabých vzpěračů
a luxusní výrobky z Číny
Asi tak jsme silní a věrohodní,
když jsou rozbité naše nádoby z hlíny

PLATONICKÝ TOXIMÓRON

Ach, platoniko,
k čemu jsi mi platná?
K čemu to všechno,
a stejně nic?

K čemu jsi, ty bestie krutá?
Milenko k zulíbání,
pocite smutné radosti

Jsi krásně zbytečná

 
STVOŘIT FÉNIXE

Je třeba se vydat na novou cestu
Napsat další kapitolu
Musí umřít stará vzpomínka na sebe
Čekat, až povstane fénix

Nevěřím, že se může popel změnit
Kdybych jen věděl, jak mocně můžu vyživovat půdu
Až se toho dovtípím,
bude vše kolem mě růst až nad gotické katedrály

Paradox cesty ven ze zoufalství je poskytnout naději ne sobě

Fénixové čekají na odlet