Autor: Adam Závodský

SONET č. 33

Na zdraví, Češi. Pozvedněme číše
připijme teplu našich postelí
pivečko proudí, nekručí nám v břiše
v hokeji Rusům jsme to natřeli

Jsme národ hrdý! Kdo by v tom chtěl šťourat
tomu pak hrdě držku rozbijem
jsem záhon plný nerozkvetlých poupat
na jinou pravdu u nás nepijem

A když se občas dílo nepodaří
je to vždy osud, který dílo zmaří
někdy má hvězdu, jindy svastiku

a někdy závoj s žlutomodrým nebem
Hlavně že máme na koho vše svedem!
Na zdraví, Češi! Našim viníkům.

SONET č. 30

A zase na mě křičí z obrazovek
co si mám koupit, za kolik a kde
jak ztratit soudnost (už od pěti stovek...!)
a mamonářství dávat zpropitné

Pohleďte na ni; dokonalá žena!
Po jejím boku dokonalý chlap
dvě ještě teplá dokonalá těla
dva kusy masa značky korporát

Kupte si jejich dokonalý vesmír
kam ani vráska po úsměvu nesmí
kde všechny děti jsou jak z žurnálu

Z pohodlí našich teplých obýváků
píchnem si spolu ještě jednu dávku
ve jménu všemocného dolaru

SONET DĚKOVNÝ

Děkuji Bože, že mi dáváš čočku
díky za všechny Tvoje naschvály
děkuji za to, že mi moji kočku
přebral ten debil s bytem na Bali

Děkuji za to, že mě kvůli Tobě
už z třetí vejšky v řadě vylili
Děkuji, že mám ve svý garderobě
poslední vyžehlenou košili

Nemám Ti za zlé, že si sedíš v suchu
blbě se křeníš ode ucha k uchu
a děláš na mě kiš kiš z oblohy

Však dobře vím, že přezevšechny šprými
byl jsi to ty, kdo uplácal mě z hlíny
a vždycky zvedl zpátky na nohy