Autorka: Věra Polášková

REKLAMA

Zapla dívka televizi,
zrovna měli doma krizi,
chtěla aspoň chvíli klid,
pěkný film si naladit.

Hnedle potom co ji zapla,
dostala na bednu rapla.

Skroucená u televize,
přepínala programy,
kdy její film objeví se?
všude samé reklamy.

Nakonec přec měla kliku,
zhlédla kousek Titaniku,
však v nejkrásnějším momentu,
zas reklama (bez komentu.)

Myslela si cholerička,
já jsem holka trpělivá,
rozhodla se, že si vyčká,
reklama však pořád trvá.

Samá pračka, samá myčka,
dívka si už vlasy trhá,
uškrtí se smyčkou z trička?
proč jen čas svůj tady mrhá.

Pak napadla ji skvělá vize,
zbavit se té televize.

Brousí dívka nožům hroty,
umlčí ty TV spoty.

Aby je dostala z hlavy,
opomene dobré mravy,
a tak milý televizor,
hodí do Vltavy

SLON V ROHLÍKU

V restauraci u Barona,
mraveneček přál si slona.

Číšník váhá: „Jste si jist?
nechtěl byste radši list?"

„Nestarej se číšníku,
přines slona v rohlíku."

„Varuji vás mladý muži,
sloni mají tlustou kůži."

„Už mám těch tvých řečí dosti,
dohání mě k zuřivosti,
zapomínáš na svůj post,
ty jsi číšník a já host."

Číšník za rohem se ztrácí,
bez slona se ovšem vrací.

Kde máš slona pikolíku?"

„Nevešel se do rohlíku."

KRUCI PÍSEK

Chodím, chodím po poušti,
naděje mě opouští.
Tři dny jenom písek vidím,
ó, jak já ho nenávidím.

Strašné horko mě tu trýzní,
brzo asi umřu žízní.
než narazím na proud,
to dřív uschnu na troud.

Bez bufetu, bez kavárny,
co je to tu za místo?
Každý krůček je tu marný,
teď už to vím na jisto.