Autorka: Evelína Kolářová

NEPRAVIDELNÉ STROMOŘADÍ

Ve stínu polorozbořeného hradu
Či jako ozdoba moderního novodobého náměstí
Tak či onak je pořád nepravidelné

Na náměstí po boku skla a oceli moderního věku možná může vyvolávat dojem že v chaosu je zároveň pořádek
A že malé stromky za pár let vyrostou
Že možná vyrostou ve ztepilé stromy rýsující dokonale souměrné náměstí
Možná za deset patnáct let

Po boku ruiny starého hradu však jen znásobí dojem nedokonalosti a mizérie
Omšelosti a vypelichanosti
Neudržovanosti a úpadku v zapomnění

Co kdybych teď řekla že jsi takové malé nepravidelné stromořadí?
Už ti ale neřeknu které z nich mám na mysli
Jediná jistota je v nepravidelnosti

VEPŘOVÝ ŘÍZEK

Pokaždé když se snažíš říct mi ta slova
Nedokážu myslet na nic jiného než
Vepřový řízek s bramborovým salátem
Asi tvoje slova nebudu nikdy brát vážně
Když mi tvá vyznání narušuje vůně masa
Které se zrovna smaží v mých myšlenkách
Jeho vůně prostupuje mé smysly
A tvá krásná slova
Dokonale překryje smyšlené aroma
Nebeská krusta
Na tebe bude vrhat stín už navždy

ŽALOZPĚV NA NEDOSTATEK CHVALOZPĚVŮ

Malý hřbitov
s nevýrazným náhrobním kamenem
Pohled z úpatí kopce
odhalí tichý, zasmušilý les

Ten nejmenší náhrobní kámen beze jména
Zašlý epitaf
ukazuje, co se mohlo stát

„Hrdinství je často provázeno malými činy, tak jako zbabělost může být provázena velkými.“

Že by to byl důvod, proč je hrob neoznačený,
nenápadný
v rohu hřbitova
a u zdi schovává se za velkou elegantní hrobkou
obklopenou mramorovými sochami?

Na hrob nikdo nepřišel
dát květiny
Ostatní hroby
majestátní a nedotčené
jakoby se snažily a doufaly že by snad mohly uniknout
vlivu exogenních činitelů