Autor: Tereza Koderová

Vstávám jako každý den, tentokráte do sluncem zalitého rána. Přemýšlím nad technologiemi
budoucnosti a v kuchyni zapínám kávovar. „Vaše kafe je připraveno.“ Hlásí po chvíli a já se zamyslím.
Neuvědomuji si, že bych si kupovala až tak chytrý kávovar. Mávnu nad tím ledabyle rukou a
s kabelkou v ruce vycházím do práce. Otevírám dveře laboratoře a zjišťuji, že nevypadá jako vždy.
Něco je jinak. První zahlédnu misku na špatném stolku a cítím zvláštní energii.
Zamířím ke svému stolu a pokračuji ve své doktorandské práci, ale jde to až moc snadno. Mé
ruce pracují samy, jako kdyby ani nebyly připojené k mozku. Tělo jako kdyby znalo výsledky práce již
předem. O pouhou hodinu později sedím se svou spolužačkou v naší oblíbené kavárně. Klábosíme
jako obvykle, když už musím jít. Mířím na poslední přezkoušení za minulý semestr. Mám pocit, že
neumím vůbec nic, měla jsem tomu věnovat více času. Vytáhnu si otázku a najednou jako kdyby mi to
naskočilo, vím úplně vše. Tohle jsem se učila? Říkám si, jsem překvapená, protože odcházím s A.
V mém plánu je následujícím programem posezení s kamarádkou v restauraci.
Po pár minutách nám jídlo dováží malý robot. Co to sakra. Promnu si oči, ale v tu ránu je ten
robot pryč. Řeknu si, že se mi asi jen něco zdálo a nechávám to být. Cestou domů se stavím na
nákupu a zahlédnu dávného kamaráda, mířím ho pozdravit. V hlavě cítím jakousi kalkulačku, která
hlásí, 80% shodu? Co se to děje, tohle už není normální. Chci pozdravit kamaráda, ale nějak mi to
nejde. Najednou to ale je, jako kdybych se vzdalovala. Mé tělo, jako bych byla mimo něj. Z mé pusy
vychází jasná odpověď a já pozoruji obraz sebe, jak ho zdravím a vzdaluji se od něj. Najednou
naskočím zpět do svého těla a já mám pocit, že to byl jen sen.
Doma mě vítá můj pes hned u dveří. Vrtí ocasem a skáče mi na kalhoty. Hladím ho a má ruka
už zcela automaticky sahá do skříně pro piškoty. Dnešní den byl opravdu zvláštní, zamýšlím se.
Pomalu uléhám do postele po boku se svým psem. Při zavírání očí a usínání slyším už jen jednu
poslední větu:
„Autopilot vypnut.“