Autorka: Sára Ondrášková

STÝSKÁ SE TI?

Satelit, co přijímá tvou svobodu

a šíře zorného pole,

já dostanu se do bodu,

kde budu jen dole.

Nepochybuji o tom

a jsi to stále ty,

ale je tu jeden zlom,

už to nejsme my.

Nedokážu se přestat trápit,

že změnil jsem tě já,

prosím potvrď mou nevinu

a já půjdu dál.

Netrap se mou nepřítomností,

ale změnila ses.

Neříkám k lepšímu, či ne k horšímu

ale změnila ses.

Odpusť mi mou nepřítomnost

A taky to, že už tě nechráním,

ale kdo chránil mě v tvé přítomnosti?

Tvá intuice je dost silná

A chápeš to dobře, 

ale tvá osobnost a pýcha,

nedělá mi dobře.

Neroň slzy na mou poctu,

nejsi tu sama, ale já už tu nejsem.

Odpusť, že si troufám,

ale stýská se ti? 

NASLOUCHEJ

Cítíš tu rychlost?

Tu sílu a mrštnost?

Jsou to křídla, které jsou využité,

Je to roh, který je použit.

Já cítím to spojení duší.

Sice nemluví, ale cítí.

Nekřičí, ale šeptá.

Musíš naslouchat, pak porozumíš.

Tvůj pláč, tvé slzy suší.

Tvou bolest, to však neutěší.

Ano, někdy je to k pláči,

ale v každé práci je nutno se nevzdát.

V cíli zjistíš, jaký je pocit výhry.

Jezdce od koně neodradíš.

LOUTKO.

Dokážeš se vzepřít dnešní době?

Dnešnímu nátlaku a taky sobě?

Myslíš si, že nejsi ovce?

Že nejsi loutka a všichni ti radí dobře?

Mýlíš se. 

Chraň si své myšlenky a nápady,

jednou může přijít zloděj.

Neříkám, nikdy nevěř nikomu,

ale měj svou neměnnou podobu.

Přetvářka, ani lež ti nepomůže,

když se ti něco nelíbí, prostě běž.