Autor: Michaela Šedinová

MÝM MILÝM

Jsme parta pseudo-intelektuálů

Vedeme hluboký debaty

Rozumíme tak strašně málu

Těžko se doberem podstaty

Jsme parta pseudo-umělců

Posíláme si navzájem básničky

Nebo úryvky z knih bez konců

Záměrně přehlížíme chybičky

A vlastně i chyby

Protože

Pamatuješ

Jsme parta pdeudo-intelektuálů

A moc dobře to víme

Možná právě to nás drží spolu

Moc vážně se nebereme

Jsme parta pseudo-umělců

Sdílení tvorby je skupinová terapie

Koneckonců

Naše umění je pseudo – ale žije

 ---

MÚZE

Motýli kroužící kolem květů jsou moc krásní

O tom už ale bylo napsáno tolik básní

V tvých očích jsem od první chvíle cítila něhu

O tom už ale bylo napsáno tolik příběhů

Strach ze ztráty dokáže zkalit úsudek

O tom už ale bylo napsáno tolik povídek

Čeká nás spravedlivý trest za každý hřích?

O tom už ale bylo napsáno tolik knih

Otázka je důležitější než odpověď, praví filozof

O tom už ale bylo napsáno tolik slov

O tom všem už se dávno píše

Vyčítám múze další klišé

Kouká na mě trochu ublíženě

Nemusíš se chovat tak povýšeně

Nejsi první, co cítí lásku nebo starost

Ale proč si tím kazit radost?

Originalita není důležitější než city

Nestojí za ztrátu autenticity

Aspoň přede mnou se nestyď, platí?

Kdo udusí svou duši, ten i mě ztratí

Hlavní je cítit, poslouchat a pozorovat

Psát – dobře i špatně – experimentovat

Řekni, proč se pořád tak bojíš neúspěchu?

Kdysi jsi v psaní hledala útěchu

Občas to děláš složitější, než to je

Počítáš slabiky ve verších bez náboje

Najednou je ta poezie jaksi úmorná

Z formy se stává těsná uniforma

Co se na to na chvíli vykašlat?

Zavři oči, zhluboka se nadechni

Řekni myšlenkám, ať na chvíli nespěchají

Nech je dělat cokoliv, co chtějí. Kam se asi vydají? K tomu, co tak dlouho tlačíš do pozadí, k tomu, co hřeje, chladí, drásá nebo hladí?

Jsou to tvoje emoce, buď ráda, že je máš

Začni u nich a až pak se dál snaž

Kdyby na sebe byli všichni jenom přísní

Nebylo by na světě tolik písní

 ---

SVĚTU 

Sedím tu a aktivně se divím

Svojí vlastní existenci

Tolik úsilí, a ještě víc náhod

Evoluci trvalo pěkně dlouho

Vyladit tenhle model těla

Ale nepřiložila k němu návod

Ani letáček s vysvětlením

Proč právě teď a tady

Potřebuju tenhle život

A tak biliony buněk pracujou

Abych tu mohla sedět a ptát se

Jakej to má vlastně důvod