Autor: Tereza Koderová

Dream of (slam poetry text)

Jsem zklamaná,

protože když mi bylo 6, představovala jsem si co, až mi bude 20

a moje já by bylo zklamané, jaké je to právě teď.

Všude píšou, že si máme plnit sny a cíle, ale co když to nejde?

Co když se nemůžu sbalit a odjet pryč,

co když nežijeme v pohádce se šťastným koncem,

ovládá mě láska a chtíč…nic z toho jsem si nepředstavovala.

Už jsem velká holka a vím to.

Vím už, že škola není všechno,

že neexistuje Ježíšek a…

že sny nejdou plnit tak snadno.

Vím, že ne všichni to s tebou myslí dobře,

Že nikdy není nic, jak zrovna potřebuješ

a že peníze jsou důležité,

protože by vyřešily většinu mých problémů.

Já vím, že žijeme jen jednou

a že nikdy nevíš, co se stane,

ale co když…už nemůžeš.

Dřív jsem toužila po lásce, chtěla jsem přítele děti, velký dům a cesty…

Snila jsem, jak budu cestovat,

sledovala Kazmu a řvala, že jednou procestuju svět.

Jenže teď tu sedím na posteli a přemýšlím, 

co všechno se tak moc posralo.

Proč neležím na pláži a jak za měsíc zaplatím kolej 

a taky nad tím, jak jednoduché by bylo zmizet.

Protože, kdybych měla peníze,

sebrala bych svoje kamarády

a rozhodně bych byla šťastnější, než jsem teď.

---

Neznáš mě! (slam poetry text)

Proč si myslíš, že mě znáš?

Každý den o mně mluvíš,

pokaždé mě pohledem soudíš a pomlouváš.

To, že jsi o mně něco slyšel,

tě neopravňuje to roznášet dál.

Přemýšlel jsi nad tím vůbec?

O tom, zda je to pravda?

neměl by sis udělat obrázek tak snadno,

ne, jak toho člověka znáš, protože ho neznáš.

Nevíš, jaké má ten člověk vztahy, co všechno musel řešit, 

ani co vše si musel vytrpět.

Nemůžeš vědět, že ta holka v rohu je sama…

Pokud nejsi můj nejlepší kamarád, nevíš vůbec nic

a ani on neví vše, tajemství má hranic.

přestat soudit podle pomluv, domýšlet věci,

protože kdyby ta holka promluvila,

změnil bys názor, věř mi,

jenom bys mlčel.

Protože ta holka jsem já, 

Ta, co má za sebou víc, než si dokážeš představit.

A ty? Jsi pro mě úplně cizí člověk.

---

Ujíždí mi vlak (slam poetry text)

Ujíždí mi vlak 

a nejede do Vídně, ani do Berlína,

je to vlak života.

Občas si připadám na hlavu, 

když přemýšlím, co kdybych tu nebyla,

nebo když přemýšlím,

zda jsem už někomu srdce zlomila.

Stále mi ujíždí vlak.

Snažím se být všude včas,

ale mám pocit, že už je to chronický nebo co,

protože jsem všude 20 minut dřív.

Bojím se ohně a mám strach ze tmy

a miluju horory, i když se po nich ještě dva dny bojím,

ale taková už jsem.

Jsem člověk, co s tebou podnikne výlet ve 2 ráno

A mám strach, že nikdy neřeknu své ano, že nebudu milována…

Miluju čokoládu a vůni léta, jsem ukecaná a svá,

miluju tak moc tebe a nevím, co to znamená.

Možná jsem blázen, ber nebo nech být

a možná jsem právě to, co chceš mít.

---