Autor: Anežka Geislerová

Podzimní rendez-vous

Jako starou knihu do novin

Zabalila mě v kouřovém kokonu

Krotila mé vlasy

Geometrii mezi amorfníma ušima

Roztékám se jako zasněný vosk

A když ráno zhasne ulice

Zapálíme si ještě jednu

Cigaretu

---

Chodím za ní k večeru

venku fouká

a kavárny stejně jako můj šálek čaje chladnou

svíce hoří na stole

hladím tvoje záda

když se usměješ

hřeješ víc

než ta svíčka

udělej mi ještě jeden čaj

budu ti na dlani kreslit kruhy

které následně políbím

na boty se nalepilo zmuchlané listí

a popel cigarety

voníš deštěm a něhou

jsme pomíjivé časem, miláčku

tak pojď zahořet láskou

než plamen svíčky zeslábne

---

Kočičí hlavy

Má drahá, zcela mě ničíš. Procházíš po kočičích hlavách a pálíš jim vajglama uši. A ony pod tím žárem popelavou barvu nabírají. Procházíš po kočičích hlavách a tvé špačky klovají je do čumáku. A ony v protestu skrz tvé hlasité kroky mňoukají. Má drahá, když procházíš ulicí, hlavy kočky schovávají už před mým domem. A já pak vím, že si jdeš i pro hlavu mou. Jsem pro tebe cigaretou, kouřím vášní a ty mě často bereš k ústům, dokud ze mě nezůstane zhola nic až na zažloutlou vatu. Bereš mě zcela vyhořelou, hlavu mezi kočičí a já se rozpouštím do dlažby.

---