Autor: Adéla Loukotová
televize
chybí mi někdo
kdo mě za ruku chytne
a až zas na gauči usnu
přikryje mě a televizi vypne
ale mám furt v duši prázdno
úplně stejně jako v bytě
chtěla bych ještě jednou vyslovit
„miluji tě“
---
múzy
jestli se někdy přestanu litovat
jestli začnu chodit brzo spát
jestli začnu někoho milovat
nebudu mít už o čem psát
---
symfonie
že dirigent už spustil
hráči dali se do pohybu
on sám to tempo určil
o sobě nepochybuj
že struny se chvějí
a vzduch vychází z trubek
pomalu pohřbívám naději
srdeční sval sebou škube
že ustaly klavírní tóny
a k potěšení vašemu
sepjaté ruce madonny
jsou už k ničemu
---








