Archiv ročníku 2024

Přihlášení

Registrujte se

1 1 (Počet hlasů: 5)

Autorka: Leontýna Bednaříková

Rádio Rozhlas s Viktorem Dvořákem. Poslouchejte příběhy posluchačů, kterým magazín Rozhlas zasáhl do života.

Reportér: Ahoj, tady Viktor. Posloucháte osmý díl speciálu. Uslyšíte příběh Petra a jeho psa Dereka. Mnozí vás je jistě znají ze sociálních sítí, protože osud Dereka zasáhl spoustu uživatelů nejenom TikToku.

Petr: Dobrý den, tedy spíše ahoj, já sem Petr, je mi 68 let a chci vám povědět o nejdůležitější události ve svém životě.

Stalo se to před několika týdny, tehdy jsem byl ještě ten mrzutý dědek, co nenávidí svůj život. Ale od té doby se toho změnilo opravdu hodně. Pamatuji si, jak… Na okap bubnuje déšť, v kamnech praská oheň, Derek štěká u dveří a já sedím se zachmuřeným výrazem v houpacím křesle. Včera mi bylo šedesát osm. Jak se ten čas vleče. Jsem osamělý a dokážu si to přiznat. Rodiče mi zemřeli a nikoho jiného nemám. A tak abych zahnal čas, přemýšlím. Přemýšlím nad svými rodiči. Můj tatínek byl vtipálek a maminka byla moc moudrá. Dávala mi spoustu rad a skoro vždy měla pravdu. Často mě hladila po vlasech a říkávala: „Neboj se, vždy bude na světě někdo, komu na tobě záleží.“ Ale to není pravda. Já nikoho nemám… A to jsem si tehdy opravdu myslel. Následující dny jsem jen seděl a křičel na Dereka, ať přestane štěkat. Další den mi ale změnil celý život. Vidím to jako dnes… Konečně přestalo pršet. Nedokážu už dál poslouchat ten štěkot, a tak s Derekem vyrazím ven. Sluch, zrak, ani svaly mi už neslouží jako dřív. Hůl ale odmítám, mám dvě nohy, třetí nepotřebuji Kráčím parkem po úzkých cestičkám a zase uvažuju nad matčiným moudrem.

Najednou prudká rána do hlavy, tma před očima a poslední, co slyším, je znovu Derekův štěkot… A to byl ten zlomový moment… Vzbudí mě světlo. Promnu si oči. Jsem v nemocnici. Venku padá sníh. Říkám si, co se vlastně stalo. Jsem zoufalý. Vím jen že…  Potom mi sdělily, teda sestřička mi sdělila, co se stalo. No, a tak jsem zjistil, že Derek, no že Derek…

R: To nevadí. Počkáme.

P: Nene, děkuji. Už můžu pokračovat. Zjistil jsem, že Derek běžel celou cestu za záchrankou, dokud ho neodchytili. Chvíli se s nimi pral, chtěl běžet dál za mnou, ale nakonec ho přemohli a odvezli ho kdoví kam. A díky němu sem zjistil, že je na světě vždy někdo, komu na tobě záleží.

R: Váš příběh je opravdu dojemný, Petře. Mám pro vás milé překvapení. Jelikož si Derek získal mnoho fanoušků, začali po něm pátrat. Až tak moc je Derek populární. A nakonec se nám to podařilo. Přichází Derek!

P: Jsi to ty, chlapče? Dereku! Děkuji vám moc, děkuji, děkuji!                                   

R: I my děkujeme za sdílení tohoto krásného příběhu. A tohle byl další díl série Příběhy posluchačů. Pamatujte, i když ho možná nevidíte, vždy je na světě někdo, komu na vás záleží.