Autor: Petra Chaloupková

JÁ JSEM JE NEZABILA

Vrah, vražedkyně a vražedčata

v neděli po čaji

vyšli si na procházku.

Potichu šlapají

držíce lepící pásku.

Vrah, vražedkyně a vražedčata

v pondělí po ránu

svolali na schůzi.

„Kdy dojde na ránu?“

Ptali se soudruzi.

Vrah, vražedkyně a vražedčata

v úterý k obědu

zašli si na čekanou.

Číhali na dědu,

jejich oběť takzvanou.

Vrah a vražedčata

ve středu na večer

vykopali jámu.

Táta vrah zabrečel, 

pochovali mámu.

Vrah už jen samotný

ze čtvrtka na pátek

uložil dětičky.

Věneček na svátek

a k nohám kytičky.

Vrahova největší sekyra

v pátek před snídaní

sekala dříví.

Vrah ustoupil za ní,

„SEK“ a hlava mu chybí.

Vrah, vražedkyně a vražedčata

v sobotu k poledni

měli smuteční bál.

V pekle se najedli, 

i satan se jich bál.

PROUŽKOVANÁ

Tygr barvy oranžové

navštívil lvy v jámě lvové.

Ptali se ho:  „Co je ti?

Proč jsi takhle proužkatý?“

Pro vás, moji přátelé a drazí,

tygři nechodí po světě nazí.

Tu i tam, po těle jsou samý pruh,

lvi jsou jen další živočišný druh.

Nenechte se tedy mýlit

a nechtějte tygry bílit.

Tygr je tvor pruhovaný,

tak v tom zebry nejsou samy.

ROZHOVOR POSTARŠÍHO PÁRU KOLEM DESÁTÉ VEČER

On: „Proč mě nemáš ráda?“

Ona: „Namažeš mi záda?“

On: „Na něco jsem se tě ptal…“

Ona: „Sbal si věci a vypal!“