Autor: Jan Hoferek

ČÍSLO 7 (ze sbírky Počty)

vina. čí je? a za co?

kdo za mě může?

jen zmatení v duších ovčích

a záblesky pravdy v mračnu pochybnosti

pokřivené obrazy blouznivé reality

hýkáme chladným sebeuspokojením

o krůček blíže ke štěstí

o krok blíže ke konci

vždyť to nikdy nenajdeme

a o to přece jde, mysli

kdyby byl svět jednoduchý, kdo by potřeboval právníky?

KRUH (ze sbírky Ozvěny ticha)

Jakožto arbitr vkusu

jsem udělal z války

módní přežitek

Jakožto arbitr elegance

jsem kontrasignoval jednostranné

pakty a příměří

Jakožto arbitr umění

jsem začal hledat

nové cíle

Jakožto arbitr-vědec

jsem zavrhl vše staré

(tedy až na to, co ne)

Jakožto arbitr ekonomiky

jsem začal objevovat 

nové trhy

Jakožto arbitr-politik

jsem ospravedlnil

zbrojní průmysl

Jakožto arbitr vkusu

jsem prohlásil válku

novou módní vlnou

PROCITÁNÍ (ze sbírky Ozvěny ticha)

S každým probuzením se znova propadám

Do hlubiny bytí

Je cítit jako zpola vychladlá káva

Vzpomínka na celek

Mě vrhá zpět

Vstříc melancholii

Je to jako 

Nacházet odpuštění

Kde není