Autor: Jakub Šimůnek

PLES

Nyní jsem zde,

po pár letech,

po loku vzdech,

avšak sakura přec pořád kvete.

Ano, změnilo se mnohé,

ale některé věci zůstaly při starým,

mé pohledy snivé,

doufám že si s tebou děvče zatančím.

Šel jsem ke stolu,

kde vyvolená seděla,

zeptal jsem se zda budem tancovat spolu,

a ona tanec svolila.

Nevnímám parket,

snad jsme tu jen my,

snad se nezačneš odvracet,

když je tu láska, vášeň a naše sny.

Písnička dohrála,

ruku tvou jsem políbil,

ty ses tance nebála,

a já se v tvých očích utopil.

Písnička dohrála,

a já přicházím k sobě,

sklenice vína by byla vítána,

a já vím že tu nejsi pro mě.

PŘED BRANOU

Stojí před nebeskou bránou,

obtěžkaná svými prožitky,

svatý Petr jí dává na vybranou,

chceš či nechceš zapomenout zážitky.

"Chci zapomenout jak jsem zemřela,

ale ostatní vzpomínky chtěla bych mít,

jak jsem si hrála zvesela,

a do budoucna chtěla jít."

Musíš si vybrat,

všechny nebo žádnou,

vím, není to volba lehká,

nech si to projít hlavou.

Dívka prošla zlatou bránou,

na tváři úsměv měla,

lidem dole slzy kanou,

avšak ona, zapomněla.

VZPOMÍNKY

Proč když jsem tvou fotku spálil,

tě pořad v srdci mám,

já skládám rovnice,

a ty se věnuješ tanečkám.

Fotky s tebou jsem zase uviděl,

keltská hudba přitom hrála,

při skypu se můj hlas zlomil,

a dolů spadla hlava.

Slzy moje oči plní,

a skype vypínám,

aby nikdo neviděl můj nářek,

a ty, ty se věnuješ snám.

Zase vzpomínky se na mě valí,

slzy nemohou ustat,

už oči mi z nich pálí,

vím, cigareta myšlenky může uspat.

Dým zvedá se od pusy,

přitom myslím na tebe,

jak se máš, jaké máš sny,

teď volám do nebe.

Cigareta dokouřena,

do pokoje teď jdu,

zase zapnout skype,

a dál životem pojedu.