Autorka: Marie Křížová

MĚSTSKÝ HOLUB

Holube pozor na křídla,

Jsou tu elektrická vodidla

Jen trošku víc větru zavane

A tobě né že se nic nestane,

Ale stane!

Och to bude tragédie,

Kolik krve oranžový osadník smeje

Z kolejí a hlav čekajících

Z nástupišť neonkově blikajících

Tvé peří zapadá do smrdutých důlnin kanálů

Do cestiček mezi dlaždicemi, dělaných ještě postaru

V těch cestičkách hebká peříčka

S cigaretovými špačky, otírají se celičká

Oprýskaná zeď shodí znovu kousek omítky

Když bezvládná hlavička o ni klepne jak loutka bez nitky

Dej pozor holube, to se ti nevyplatí,

Létat tak blízko velkoměsta, kde reklamy svítí.

TA CHVÍLE

Vracejíc se v noci vrávoravě z baru

S kytarou v ruce pravé

Hlavu v nostalgickém varu

Dlaně studené

Než dojdu k prvnímu mostu

Slunce stoupá z řeky

Já po tom osvíceném hostu

Házím zbytek veky

A stojím, kroky nechtěj dál

Doufám, že se nikdo nedívá

Možná, že by se mi smál

Že jsem jako loutka neživá

Přitom tohle je ta chvíle

Kdy vím, že jsem

Můžu ujít ještě světa míle

Ale teď jsem došel sem

SMUTNÍLCI

Když jde člověk světem sám

Často se zastaví a hledí

Jakoby v myšlenkách vytvářel rám 

Obrazu, kde dva sedí

Ticho mu namlouvá,

Že zakhle je to správně,

Ale uchlácholit nedokáže chvíle strastí a bázně.

Hřbitov útočištěm těchto je 

Tam tací hledají přízeň

Když anděl písně pje

Kalich touhy vyvolá žízeň.

Jak bludičky po cestách kráčí 

Hledají a nehledají

Chtějí i nechtějí, 

A když se nakonec rozhodnout ráčí,

Již je pozdě

Těla v hrobech tlejí.