Autor: Josef Lachendro

ŠÍLENCI A STAŘEC

Chladné zuby dlouhých let

Stříbřité nitě vzpomínek

Třpytivý lesk zaslzených očí

Vidím své tělo jak chabě o život prosí

Sepnuté popruhy rudých barev

Tresty stálých snů

Zrádný osud znavený stařec

Rezavé ostří koncem bezcitných dnů

Tmavé prameny neznámé rudovlásky

S kořínky pod mou dlaní

Nevyřknuté slova zapomenuté hlásky

Úsměv široký vyvolav štěstí zdání

Bledé bílé oči snících bláznů

Spiknutí šílenců proti starci

Úleva od smutku a vlastních pocitů

To vše jen abychom unikli osudu jehož jsme zajatci

SLIBY 

Křehké větve zbylých slov

namodralé listoví opadá

zámky na dveřích ozdoba rezavá

slibovačné věty mrtvý živý plot

Vytí hladových snových můr

kroky mezi kořeny

sny a osudy slíbeny

les a šepot osudů plný dvůr

Ztrápené pohledy nositele koruny

struny mezi jemnými prsty

trhané pohyby zvadlé loutky

mylné naděje rytířovy sny

Ostré trny nadějných pánů

mezi ústy plnými rty

němé slova chladných králů

tolik toho daly chabé falešné Sliby

ZNOVU A ZNOVU

Chtěl bych slyšet hudbu

tu co šílenci hrají

chtěl bych tančit do rytmu

ať se mi klidně smějí

chtěl bych se dívat do plamenů

jen ať vím jaký je svět

chtěl bych se znovu svíjet pod prameny

mých divokých řek

chtěl bych vidět úsměvy andělů

jen abych mohl mlčet

chtěl bych slyšet zpěv nymf

jen abych mohl křičet

znovu a znovu dívat se pod hladinu

plavat v modrém světě

nedívat se zpět

jen životem letět