Autor: Jonáš Peterka

DVĚ DUŠE NADRÁNEM

Dvě osamělé duše

unavené ránem,

jen v Adamově rouše,

slunce je jejich pánem.

Utkvěl na něm

jejich zrak,

rozjímají mlčky,

jak na nebi mrak.

Vášeň a slast

už skončila,

láska v tichu

jim půjčila

-NEROZLUČNOST-

Dvě osamělé duše

spící ve dne,

po noci lásky,

po noci „pravdy“.

Nakonec to všechno skončí.

KONEC/ZAČÁTEK

A tak had

užírá svůj ocas 

             vlastní.

A vše se točí

           dokola

         a dokola.

A konec je na začátku

                  je na konci.

A staré otce rodí

                    potomci

A malé děcko se stará

o obrovského muže,

který nezná svět

                 ani zpola.

A holota, spodina

hází almužnu bohatým.

Myš loví orla

a kukačka klade vejce

do svého hnízda.

VONNÉ SVÍČKY

Na přelomu stínu

vidím svět,

jen v odrazu v brýlých.

Každičký šluk z cigarety

je svatý a nekonečný.

Plamen svíce,

rozlité víno na stole

a sněhově bílý ubrus

načerpal purpurovou barvu.

A srdce svázané okovy

bije jako umíráček,

 není málo těch vonných svíček?