Autorka: Michaela Mašková

TY

Až jednou budeš na dně

Kdy vítr venku skučí

A nevíš kam se obrátit

Zkus vzpomenout si na mě

S úsměvem na tváři mlčím

Chtěla bych to zvrátit

Tvůj úsměv je pro mě cennější

Než všechny krásy světa

Pro mě jsi nejmilejší

A stačí jedna tvoje věta

Ať řečená či psaná

Ráno nebo o půlnoci

V tobě své rty si smočit

Kéž stačilo by jen zavřít oči

MY DVĚ

Když ji spatřím

srdce se zastaví

všechno kolem

mlha zahalí

Jenom ona

Jenom já

Ne my dva

My jsme dvě

ale nikdy nebudeme

BALADA NA PLATONICKOU LÁSKU

Když přijde láska

nečekaná kráska

celý svět se zatočí

slunce svítí do očí

Podíváš se na nebe

city schováš do sebe

čekáš jestli stejně cítí

člověk kdo jak hvězda svítí

V nekonečnu vesmíru

ušitý ti na míru

úsměv anděla

a v očích jiskra

hvězda zaplála

a už se ti stýská

Potom sen tvůj mlčí dál

řekls vtip a on se smál

Srdce ví už co se stalo

Srdce snu ti nepropadlo

Dál však věří snílek snů

ještě není konec dnů

Naděje však s časem zmírá

Srdce tvé se uzavírá

Říká – bolím – stále zas

nemůže mě spravit čas

Musíš říct co v srdci leží

jinak duše neuvěří

milovat pak bude dál

i když jsi jen v koutě stál

Jenže co když ublížím?

Srdce mé je tvoje

Tvoje srdce není mé

Jsi mým snem

a já jen přítelem

Chránit tě budu

do konce dnů

Neprozradím pravdu

tajemství snů

Zůstanu poblíž

a úsměv můj

bude tě provázet

stůj co stůj

A naděje ví

že umírá poslední