Autorka: Nikola Žižlavská

RADOST

Směj se, užívej si života!
Hej ty, proč jsi tolik upjatá?
Že nedošla ti výplata?

Nejkrásnější věci jsou přece zadarmo!
Neříká se to jen nadarmo.
Smích, láska, přátelství,
to je to pravé poselství.
Koukej se jak je dnes nádherně,
nemůžeš vše vidět jen černě.
K čemu ti bude, když budeš plakat?
K čemu ti bude doma se flákat?
Vyběhni ven a obdivuj všechny květiny,
děkuj za ně i když nemáš narozeniny.

Hej ty, proč se tváříš tak kysele?
Proč necítíš se vesele?

Vidíš ty barevné stromy a květy?
Vidíš tu krásu naší planety?
Jsou tu všude okolo aby zlepšily ti den,
aby u srdce tě zahřálo a byl jsi šťastný jen.
Nemá cenu být stále naštvaný,
věř, že život je k tobě shovívavý.
Máš střechu nad hlavou, lidi, co tě milují,
a další krásné věci, co do života ti vstupují.
Máš co jíst a co pít,
není nic jiného, co bys musel mít.

Potřebuješ k radosti nutně něco dalšího?
Myslíš si, že šťastní lidé mají něco lepšího?
Ano. Mají. Mají pocit vděku.
Možná ti to dojde až ve starším věku.

Pokud ale tohle všechno zavčas pochopíš,
tak si piš –
– že sám sebe velmi mile překvapíš.

ROZDÍL

Jako malá přála jsem si kolem sebe cítit lásku,
zároveň jsem nesnášela česání mých vlásků.
Chtěla jsem být velká a poradit si se vším,
chodit denně do práce a dělat svět lepším.
Chtěla jsem nosit šperky a pěkné kabelky,
už nezajímaly by mě omalovánky a pastelky.
Chtěla jsem si lakovat nehty a prodloužit řasy,
propíchnout ucho a obarvit vlasy.
Chtěla jsem být jako dáma,
mít dvě děti a být máma.

Myslela jsem, jak bude skvělé až bude veliká,
a neuvědomila jsem si, jak čas rychle utíká.

A je to tu.

Teď už jsem dospěla,
proč jsem tolik spěchala?

Teď ráda vrátila bych se do dětství,
a zažívala znovu ta věrná přátelství.
Teď už jsem dospělá, můžu si plnit svá přání,
teď už mi v tom nikdo nezabrání.

Na děti je ještě čas,
to mi pak řekne můj vnitřní hlas.
Najednou nepotřebuju mít jiné vlasy,
měla jsem dřív jiné priority – asi.
Kabelky sice zbožňuju,
ale kreslení fakt miluju!
Práci jsem našla, dělám co mě baví,
a tím si udržuji mé duševní zdraví.
Jako dospělá se snažím lásku šířit,
česání vlasů si nechávám líbit.

PSÍ KOUZLO

Znamenáš pro něj celý svět!
Jednou jsi ho získala a už není cesty zpět.
Čtyři tlapky, čumák a ocásek,
spoustu radosti a hodně procházek.
Tvůj pes tě miluje víc než sebe,
miluje tě víc než krásné noční nebe.
Užívá si každou chvilku jakoby byla poslední,
užívá si ranní vstávání i odpočinek polední.
Vždy tě bude následovat a stát při tvém boku,
rozveselí tě hned, když spatří slzu v oku.
Je vnímavější než někteří lidé,
když vidí tvůj smutek, hned za tebou přijde.
Cítí, že ti někdo ublížil,
zklamal tě a ponížil.

Nevěnuješ mu pozornost, jen brečíš na křesle schoulená,
pes přemýšlí jak ti pomoct, ví co tohle znamená.
Přimáčkl se k tobě,
olízl ti tvář,
a potom jednou štěkl –
– a jakoby řekl:
„Vezmi si mě k sobě,
víš, že nejsem lhář.“

Přes slzy se usměješ,
a přitulíš se k němu,
v duchu mu moc děkuješ,
a věříš už jen jemu.

Jak tohle všechno dokážeš?
Kdy mi tvé kouzlo ukážeš?
Nevyslovíš ani jedno slovíčko,
a přesto rozbušíš mé srdíčko.

Jsem moc šťastná že tě mám.