Autorka: Lena Šuláková

NEPOPSANÁ STRÁNKA

Jsem nepopsaná stránka,
která čeká na tvá slova.
Jsem nová poštovní známka
Jedinečná přesto jedna z mnoha.

Čekám na tu chvíli,
kdy vezmeš tužku a začneš do mě psát.
Zúročíš veškerou svou píli
a tvá slova ve mně budou napořád.

Až začneš psát,
neber si tužku, ale pero,
abys pak nemohl gumovat
z rohu stránky své jméno.

Jméno musí být součástí tvého vzkazu
Protože je důležitější, než to mé
Dopis je vzácnější na vzdory tvému hlasu
Věřím, že to, co napíšeš, ve mně navždy zůstane.

DOKUD NEVĚDÍ

Chci s tebou utéct pryč od lidí.
Abychom byli zase sami.
V době, kdy o nás zatím nevědí.
Navzájem zahojíme si rány.

Budeme zas jen my a nikdo jiný,
protože když jsme jen my.
Nepřipadá mi svět tak moc bídný,
s tebou se mi plní sny.

Možná promarním ostatní lásky,
a to, co je mezi námi, není to pravé.
Je možné, že necítíš to, co já,
ale pořád nám je to osudem dané.

Tak se vykašli na to, co říkají.
Protože to jsme my a ne oni.
Vždyť oni - oni nevědí,
Že tě miluji...

AŽ

Až zvadne poslední růže květ,
až slunce zahalí temný mrak.
Až tma pohltí i náš tajný svět,
až z života se stane pouhý vrak.

Až zapadne slunce a nevyjde již.
Až zemi pohltí chlad a mráz.
Až bude o trochu lehčí můj kříž.
Až půjde mi zapomenout snáz.

Až zastaví se všechen čas,
až stanou se ty hezké chvíle.
Až půjde žít život snáz,
až zúročí se veškerá má píle.

Až vše se stane, co stát se má,
až vyplní se všechny naše touhy.
Až budu jediná, která pravdu zná,
až zjistím, že náš cit je klam pouhý.

Až toto všechno se stane,
pak probudím se znovu.
Má noc zas splyne s ránem,
pak odevzdám duši bohu.