Autorka: Anna Krajčírová

ANDĚL

Křídla jí orvali,
plakat ji nechali,
v koutě samotnou,
dívenku bezbrannou.

Na kraji útesu zůstala stát,
jediný krok, a pak volný pád.

PAC A PUSU

Chtěl bych vidět stokrát slunce zapadat
a ještě jednou listí opadat.
Chtěl bych vidět hvězdy, jak hoří
a poznat všech sedm moří.

Chci poslouchat ptáky pět
a za den projít celý svět.
Chci v perutích cítit vítr vát
a jména všech planet toužím znát.

Knihu života skvostně zakončit
a z útesu třeba seskočit.
Pak vznést se nad mraky do výšek,
jak zůstat tu? To je oříšek.

Nemohu s tebou dál tu být,
pac a pusu, musím jít.

PTÁČEK

Jsem malý ptáček v kleci vězněný,
kterému letky někdo zkrátil.
Den za dnem jde a nic se nemění...
asi jsem něco ztratil.

A tak to hledám, cpu hlavu mezi mříže,
nikdo mě necháme, jen na mě civí.
Mám přeci vše, co chci, vodu i zrnka rýže,
přesto mi něco chybí...