Autor: Duong Tung Dinh

TY
Jsi pro květiny důležitá hlína,
nebezpečný vir padající mi do klína,
kniha, z níž se špatně čte,
píseň, jež mým tělem snadno hne.
Jsi jedno velké lidské neštěstí,
pro nějž mé srdce jen a jen křičí bolestí,
falešná vášeň, která odmítá být fér,
ledová tříšť pronikající do mých těl.
A co jsem vlastně JÁ?
Aha, já už vím.
Jen tvoje ubohá loutka,
se kterou sis tak jenom směšně hrál.

---

MILIONY OTÁZEK
Co je to mezi námi?
Možná je to láska.
Možná je to nenávist.
Možná je to vrchol hory zalitý sluncem.
Možná nic.
A co potom?
Když jsi vyběhl rychle,
když utíkáš a vzdaluješ se,
když popadáš dech a otáčíš se,
se sluncem a mlhou plnou stínů za tebou.
Co chceš vědět?
Třeba budeme moct být všude.
Vidět v mlze stíny a na kopci sebe.
Třeba budeme moct vědět vše.
Třeba budeme moct být spolu navždy.
A třeba je to úplně jinak.
A co ty o tom víš?
Nevíš vůbec nic.

---

PŘÁNÍ
padala hvězda
ta nejkrásnější ze sta
tolik jsem si přál, aby se
ale co by se
přání jsou jen klamy
chtěl bych aspoň jednou…
proč si mám něco přát
stačilo by jen,
abys mě jednou
měla ráda

---